Anafylaktický šok: Příznaky, první pomoc a prevence

Anafylaktický šok je akutní a potenciálně život ohrožující alergická reakce, která se může rozvinout během několika minut až hodin po vystavení alergenu. Jedná se o extrémní reakci imunitního systému na nějakou látku, která je pro většinu ostatních lidí neškodná. Rychlá lékařská intervence je klíčová pro přežití postiženého jedince.
 

Obsah

  1. Příčiny anafylaktického šoku
  2. Příznaky anafylaktického šoku
  3. Diagnostika anafylaktického šoku
  4. Léčba anafylaktického šoku
  5. Prevence anafylaktického šoku
  6. Co dělat v případě anafylaktického šoku?
  7. Komplikace anafylaktického šoku
  8. Závěr
  9. Zdroje
pilulka

Příčiny anafylaktického šoku

Příčinou anafylaktického šoku může být pro každého jedince něco odlišného. Zde jsou některé časté skupiny alergenů:

Potraviny

Ořechy, mořské plody, včelařské produkty i některé druhy ovoce mohou u citlivých jedinců vyvolat anafylaktickou reakci.

Hmyz

Především včely a sršně, ale například i vosy nebo mravenci, mohou způsobit anafylaktický šok u lidí s alergií na jejich jed.

Léky

Zejména antibiotika nebo léky na bolest mohou způsobit anafylaktickou reakci u citlivých jedinců.

Latex

Někteří lidé mohou mít alergickou reakci na latex, což může vyústit v anafylaktic­ký šok.

Příznaky anafylaktického šoku

Příznaky anafylaktického šoku mohou být velmi různorodé a mohou se lišit od osoby k osobě. Některé z nejběžnějších příznaků zahrnují:

 

Pilulka odborník Bc. Marie Siatka říká:

„Anafylaktický šok je život ohrožující stav, jež vzniká na základě přehnané imunitní reakci na alergen. Během anafylaktického šoku může být postiženo více systémů, především oběhový, dýchací, nervový a zažívací. Anafylaktický šok mohou vyvolat potraviny (např. mořské plody, oříšky, některé ovoce), chemikálie, léky nebo bodnutí hmyzem.

Pokud osobu postihne anafylaktický šok, je nutná rychlá reakce – zajištění vitálních funkcí zahájením resuscitace a přivolání záchranky. Adrenalin je lék první volby. Nemocní, kteří již v minulosti prodělali anafylaktickou reakci by měli být vybaveni protišokovým balíčkem a průkazem alergika."

Diagnostika anafylaktického šoku

Diagnostika, zda se jednalo o anafylaktický šok, vyžaduje kombinaci klinického hodnocení a laboratorních testů. Lékař zpravidla nejprve posuzuje klinické příznaky a anamnézu pacienta, aby zjistil možné vystavení známým či neznámým alergenům. Hodně napoví rychlost nástupu příznaků po expozici potenciálnímu alergenu.

Kromě klinického hodnocení mohou být provedeny laboratorní testy na měření hladiny tryptázy v krvi, která může být během anafylaktické reakce zvýšená. Tento test je obzvláště užitečný, pokud je proveden brzy po vzniku reakce. Další testy mohou zahrnovat měření hladiny specifických IgE protilátek proti podezřelým alergenům, což může pomoci potvrdit diagnózu. Dále se provádějí kožní testy (prick testy).

Léčba anafylaktického šoku

Léčba anafylaktického šoku je naléhavá a měla by být zahájena co nejdříve po rozpoznání příznaků. Primární léčbou je podání injekce epinefrinu (adrenalinu), což je rychle působící lék, který může zvrátit příznaky anafylaxe tím, že snižuje otoky, zvyšuje krevní tlak a zlepšuje průchodnost dýchacích cest. Další léky, které mohou být použity v závislosti na závažnosti reakce a příznacích, zahrnují antihistaminika, kortikosteroidy a bronchodilatátory.

Důležité je zajistit, aby byl postižený v bezpečné pozici, obvykle v poloze ležmo s nohama zvednutýma. Dále provedeme správ­ný záklon hlavy s uvolněním dýchacích cest a v případě potřeby zahájíme kardiopulmonální resuscitaci (KPR). Pokud alergen pronikl do tkáně vpichem, lokálně končetinu chladíme. Hos­pitalizace může být nutná pro další sledování a léčbu, zejména pokud existuje riziko opětovné reakce.

Prevence anafylaktického šoku

Prevence anafylaktického šoku zahrnuje několik klíčových kroků. Jedním z nejdůležitějších je identifikace a vyhýbání se alergenům, které mohou vyvolat reakci. To může vyžadovat důkladné čtení etiket potravin, konzultaci s lékařem ohledně možných lékových interakcí a výuku rodiny a přátel o alergiích jedince. Osoby s již dříve diagnostikovaným anafylaktickým šokem by měly mít vždy k dispozici autoinjektor s epinefrinem a měly by být vyškoleny, jak jej používat v případě nouze.

Lékař může také doporučit nošení náramku s lékařskou identifikací nebo kartičky s informacemi o alergiích.

V některých případech může být také využita desenzibilizace nebo imunoterapie, která zahrnuje pravidelné podávání malých množství alergenu s cílem snížit citlivost těla na tuto látku.

Co dělat v případě anafylaktického šoku?

V případě anafylaktického šoku je důležitá rychlá reakce. Pokud máte podezření, že někdo prochází anafylaktickým šokem, okamžitě zavolejte záchrannou službu. Nepokoušejte se osobu převážet do nemocnice vlastním vozem, pokud není záchranná služba vyloženě nedostupná, protože stav může rychle eskalovat. U vážných forem může dojít k úmrtí do jedné hodiny po prvních příznacích. 

Pokud má postižený s sebou autoinjektor s epinefrinem, pomozte mu ho co nejdříve aplikovat. Udržujte postiženou osobu v klidu, položte ji do ležící polohy s nohama zvednutýma. Uvolnění těsného oblečení může pomoci usnadnit dýchání. Důležité je sledovat dýchání a pulz postiženého a připravit se na resuscitaci v případě potřeby.

Komplikace anafylaktického šoku

Anafylaktický šok může mít vážné komplikace, pokud není rychle a správně léčen. Jednou z nejzávažnějších komplikací je anafylaktické koma, což je stav, kdy se osoba stává nevědomou a nemůže dýchat. Dalšími potenciálními komplikacemi jsou srdeční zástava, nízký krevní tlak vedoucí k šoku, respirační selhání a otok mozku. Přetrvávající nízký krevní tlak může vést k poškození orgánů, včetně ledvin, jater a mozku.

Je důležité si uvědomit, že rychlá lékařská intervence může významně snížit riziko těchto komplikací. Ačkoli většina lidí se po anafylaktickém šoku zotaví s rychlou léčbou, může být i smrtelný, pokud není poskytnuta okamžitá lékařská péče.

Závěr

Anafylaktický šok je závažný a potenciálně smrtelný stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Klíčem k řešení je rychlá identifikace příznaků a rychlá lékařská intervence. Prevence spočívá v identifikaci a vyhýbání se známým alergenům. Pro osoby s historií anafylaktického šoku je nezbytné nosit při sobě autoinjektor s epinefrinem a být vyškolen v jeho použití. Spolupráce s alergologem nebo imunologem může pomoci identifikovat spouštěče a vypracovat plán léčby a prevence. Vzdělání, příprava a povědomí o tom, co dělat v krizových situacích, mohou doslova zachránit život.

Tento článek je pouze informační a neslouží jako náhrada konzultace s lékařem. V případě podezření na jakékoliv zdravotní problémy se obraťte na profesionální pomoc u lékaře.

Zdroje

https://www.ncbi­.nlm.nih.gov/bo­oks/NBK482124/

https://www.ma­yoclinic.org/di­seases-conditions/anap­hylaxis/symptoms-causes/syc-20351468

https://www.web­md.com/allergi­es/anaphylaxis

https://my.cle­velandclinic.or­g/health/dise­ases/8619-anaphylaxis

https://www.he­althline.com/he­alth/anaphylac­tic-shock

https://www.so­len.cz/pdfs/med­/2016/02/09.pdf

https://www.nzip­.cz/rejstriko­vy-pojem/1118

Autor článku

Bc. Marie Siatka

Vystudovala jsem obor Ochrany veřejného zdraví na Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Témata zdraví a prevence jsou mi velmi blízká. V současnosti pracuji ve zdravotním ústavu na oddělení mikrobiologie vod, potravin a předmětů běžného užívání. S manželem máme masérský salón, kde se věnujeme nejen uvolňování svalů, ale i komplexní regeneraci těla a mysli. Ve svém volném čase ráda cestuji, chodím po horách nebo se věnuji józe.

Všechny články od autora

Zeptejte se lékárníka

Odborné rady a odpovědi na vaše dotazy, a to z pohodlí vašeho domova.